Nadstandartní očkování

Doporučená očkování
Doporučená očkování jsou ze zákona nepovinná. Nejsou v plné výši hrazena zdravotní pojišťovnou, ale to neznamená, že dítěti nepřinášejí užitek. Naopak. Některá nepovinná očkování jsou pro většinu děti více než vhodná a uvažuje se o jejich zavedení do systému pravidelného očkování.

Očkování proti klíšťové encephalitidě
Klíšťová encephalitida (klíšťový zánět mozku) je nakažlivé virové onemocnění. Virus se přenáší klíšťaty na lesní hlodavce, na divoce žijící a domácí volně se pasoucí zvířata, která se stávají přirozeným zdrojem nákazy. Virus se přenáší ve slinách nakaženého klíštěte. Nákaza člověka je ale možná nejen po přisátí klíštěte. Určité riziko představuje i tepelně nezpracované mléko nakažených koz, krav a ovcí. Může obsahovat virus klíšťové encefalitidy.

Výskyt onemocnění souvisí s aktivitou klíšťat. Nejvíce nemocných je zpravidla od začátku léta do pozdního podzimu. Mezi nejtěžší komplikace klíšťového zánětu mozku patří trvalé obrny, poruchy koncentrace a paměti, atrofie svalů. Vakcínou proti klíšťové encephalitidě se mohou očkovat děti starší jednoho roku. V případě zvýšeného rizika přenosu infekce je možné očkovat i děti mladší. Očkuje se třemi dávkami do ramene nebo do hýžďového svalu. Nejvhodnější je tzv. pomalé schéma očkování: začíná se koncem podzimu nebo v zimě a mezi první a druhou dávkou očkování je interval 1 – 3 měsíce. Třetí dávka se podává za 6 – 12 měsíců po druhém očkování.V případě, že je potřeba rychle dosáhnout před klíšťovou encephalitidou ochrany, existují modifikované způsoby očkování podle tzv. zrychleného schématu. Přeočkování se provádí po 3 – 5 letech.

Vakcíny proti klíšťové encefalitidě (FSME immun, Encepur). Pojišťovny na toto očkování v různém rozsahu přispívají.


Očkování proti meningokokovým nákazám
Existuje několik vakcín, které chrání před hnisavým zánětem mozkových blan způsobeným meningokokem.
Touto vakcínou je možné očkovat děti již od kojeneckého věku. Nejvhodnější doba k očkování je v batolecím věku a při vstupu dítěte do kolektivního zařízení (školka, škola) nebo v období dospívání (14 - 15 let). Existuje vakcína účinná v našich podmínkách proti meningokoku skupiny B (BEXSERO, TRUMEMBA), který je zodpovědný asi za 50 % závažných meningokokových onemocnění. Dalšími vakcínami na trhu jsou: MENVEO a NIMENRIX proti séroskupinám A,C,W135, Y. 


Očkování proti planým neštovicím
Je zvláště vhodné u dětí se sníženou obranyschopností nebo u některých chronicky nemocných. Vakcína je určena osobám, které jsou vnímavé vůči planým neštovicím, tedy je samy neprodělaly, nemají vytvořeny protilátky a je u nich riziko nákazy vysoké. Očkovat lze děti od roku věku. Některé země začaly očkovat plošně všechny děti. U nás se o tom zatím neuvažuje.
Očkování se provádí dvěma dávkami v intervalu 1 - 3 měsíce ve věku 1 rok až 12 let. Je možné očkovat i jedinou dávkou, ale postvakcinační ochrana nemusí být dostatečná. Dětem starším 12 let a dospělým se podávají obvykle dvě dávky v intervalu 1 - 2 měsíce.

K dispozici je vakcína Varilrix, která chrání před planými neštovicemi. 


Očkování proti virovému zánětu jater typu A (hepatitida A)
Virový zánět jater způsobený virem hepatitidy A nepatří u nás k častým infekcím, ale při nedodržení základních hygienických návyků se nemoc občas objeví. V menších epidemiích se pak šíří na letních táborech, v kempech, na dovolené nebo za mimořádných okolností, jako jsou např. záplavy. Rizikovou skupinu představují také bezdomovci, narkomané a osoby přijíždějící ze zemí bývalého sovětského imperia, kde je výskyt žloutenky mnohonásobně vyšší než u nás.
Zejména ve velkých městech díky vyšší koncentraci potenciálně rizikových osob pak může k epidemii žloutenky docházet. Základní prevencí nákazy je důsledná osobní hygiena. Mytí rukou. Jinou možností prevence je očkování (např. vakcína Havrix). Mimo jiné se doporučuje také při cestách do některých exotických zemí. Vakcína se podává 14 dnů až 1 měsíc před cestou.
Očkovat je možné děti od roku věku. Na trhu existuje také kombinovaná očkovací látka proti žloutence typu A +B ( Twinrix).

Očkuje se dvěma dávkami v intervalu 6 - 12 měsíců.
Vakcína Twinrix chrání proti oběma žloutenkám, tedy A i B. Očkuje se od jednoho roku života dítěte třemi dávkami, v intervalu 0 - 1 - 6 měsíců.

Očkování proti lidským papilomavirům HPV
Chrání před onemocněními způsobenými některými lidskými papilomaviry ( jako je především rakovina děložního čípku). Vhodné je aplikovat tuto vakcínu zejména dospívajícím dívkám, mladým ženám i chlapcům před začátkem pohlavního života. Očkuje se dvěmi dávkami v intervalu 0 - 6 měsíců. 

U nás očkujeme děti ve věku 13ti let očkovací látkou Cervarix, Gardasil (která je zároveň proti genitálním bradavicím) a Gardasil 9 (ta obsahuje nejvíce kmenů HPV a je rovněž proti genitálním bradavicím) . Pro kohortu 13ti letých dětí je aplikace Cervarixu zdarma a u Silgardu je minimální doplatek za každou ze dvou dávek. Na Gardasil 9 taktéž pojišťovny přispívají, ale doplatek u této vakcíny je vyšší.

Očkování proti chřipce
Chřipkou jsou nejvíce ohroženy děti v dětských domovech a ústavech, děti se závažným dlouhodobým onemocněním plicním, s cukrovkou, s chronickým onemocněním ledvin, či s poruchou systému obranyschopnosti. U těchto rizikových skupin je očkování jednoznačně doporučeno a hradí ho zdravotní pojišťovna. V ostatních případech je vhodná porada s lékařem.
Děti mladší 9 let se očkují dvěma dávkami v intervalu 1 měsíce. Děti a dospělí starší 9 let se očkují jednou dávkou. Výjimkou jsou osoby s poruchou obranyschopnosti. Zde bývají potřeba dvě dávky. Očkování proti chřipce nechrání dlouhodobě. Každý rok je třeba přeočkování.

Očkovací látka proti chřipce ( Vaxigrip tetra, Vaxigrip, Influvac)

Očkování proti rotavirům
Rotaviry patří k nejčastějším původcům střevních infekcí u kojenců a malých dětí. Projevují se zvracením a následným průjmem. Při těžkém průběhu hrozí odvodnění a rozvrat vnitřního prostředí organizmu. Proto jsou tyto infekce častým důvodem k hospitalizaci kojenců a malých dětí v nemocnici. Většinou následuje rychlé uzdravení do týdne od začátku nemoci. Občasné zažívací potíže ale ještě několik dnů při postupném uvolňování diety přetrvávají.
Od roku 2006 je u nás dostupná vakcína pro očkování dětí od 6 týdnů do 6 měsíců. Děti starší 7 měsíců se očkovat nedoporučuje. Očkuje se dvěma nebo třemi dávkami v odstupu minimálně 1 měsíce. (dle typu vakcíny)
Některé evropské země například Rakousko, zařadily tuto vakcínu mezi pravidelná, plošná očkování. Argumentem pro očkování jsou mimo jiné vysoké počty nemocných kojenců každoročně hospitalizovaných v nemocnici. I u nás v současné době sílí názor, že by se proti rotavirům mělo očkovat plošně.

Proti infekci způsobené rotaviry je možné nechat děti očkovat vakcínou Rotarix a Rotateq.

Očkování proti vzteklině
Vzteklina, zákeřné virové onemocnění, se díky očkování zvěře vyskytuje u nás jen sporadicky. Zdrojem nákazy je nemocné divoké zvíře (liška, srnčí, jelení zvěř) nebo nakažené domácí zvíře. Pokousáním zvířetem dochází k přenosu viru a nákaze. Nákaza vzniká i při manipulaci se zvířetem a potřísněním otevřené rány kůže jeho slinami. Během posledních dvaceti let nebylo u nás onemocnění člověka vzteklinou zaznamenáno. Je to výsledek drahé, ale účinné vakcinace lišek návnadou.
Onemocnění vzteklinou se projevuje zprvu bolestmi hlavy, nespavostí, horečkou, postupně halucinacemi, nepřiměřeným chováním, křečemi, obrnami svalů. Jedinou možností, jak se nemoci bránit, je okamžité očkování po zranění zvířetem podezřelým z onemocnění vzteklinou. Podává se tzv. antirabické sérum. Poté se pacient očkuje a přeočkovává. Pokud ke zranění nedošlo, ale pacient byl ve styku s nemocným zvířetem, sérum se nepodává, pouze se očkuje. Existuje i preventivní očkování proti vzteklině u osob se zvýšeným rizikem kontaktu s touto nákazou. Vakcína se podává do svalu nebo podkožně, do oblasti ramene nebo u dětí do stehna.

U nás dostupné očkovací látky proti vzteklině se nazývají Rabipur a Verorab.